Jak jsme si vybrali lajnu: Dosavadní rok 2022

V lednu jsem napsal něco málo (možná něco hodně) o tom, jak Riot funguje a co nás čeká v následujících pěti letech. V tom článku jsem mluvil o tom, jak rozhodování o naší strategii bylo trochu jako rozhodování, jestli se máte po výhře ještě jednou zařadit do fronty.

Četl jsme hodně vašich komentářů o tom, že se vám líbila ta transparentnost a pohled do zákulisí, a tak jsem chtěl udělat něco podobného. Zpočátku jsem si nebyl jistý, o čem mám teď psát, ale pak, před několika týdny, po více než dvou letech, kdy se celý Riot scházel na dálku, se konečně opět scházíme prezenčně každý druhý týden na setkání, kterému říkáme Táborák.

Zkušenost z toho, že jsme opět spolu, mě přivedla k zamyšlení nad následujícími tématy:

• Proč se vracíme k hybridní prezenční spolupráci
• Nové pobočky, které otevíráme na podporu této spolupráce
• Výlet celé firmy do Barcelony, abychom si opět zvykli na osobní setkávání po dvou letech, kdy porady probíhaly jen přes obrazovky
• Přivítání (zpět) Marca Merrilla coby prezidenta her
• Výsledky programu odchodů z fronty, který jsme oznámili v lednu

Každým dnem... možná už každou hodinou... se odeberu na rodičovskou dovolenou, takže tohle bude na nějakou chvíli můj poslední článek. Až se vrátím, chci psát o významu rodičovské dovolené, zdravé rovnováze mezi prací a životem a o tom, proč jsou Američané šílení, protože si berou tak málo dovolené (tak trochu žertuju... tak trochu ne).

Chci na rovinu říct, že ačkoliv jsme se v Riotu rozhodli pro hybridní pracovní model (dva dny kdekoliv, tři dny v kanceláři), tenhle článek nemá představovat pokyny k tomu, jak se to má dělat, ani argument pro to, že by to měli dělat všichni. Úplná práce na dálku je pro spoustu firem zcela schůdné řešení. V této chvíli nemám pocit, že by se ta debata točila o tom, který model je nejlepší, ale spíš který je nejlepší pro každou konkrétní firmu.

Existují firmy, které zcela přijaly úplnou práci na dálku, firmy jako my, které se snaží o hybridní model, a firmy, které se vracejí k práci z kanceláře pět dnů v týdnu. Mám-li použít jinou metaforu, rozhodnutí o tom, jak přistoupit k práci na dálku, hybridnímu modelu či zcela prezenční práci, je jako vybrat si lajnu. Ty nejlepší firmy se nebudou hádat, že by to měli všichni dělat jako oni, ale spíš to budou ty, které si vyberou lajnu a budou se snažit, aby v té lajně byly nejlepší. Níže mluvím o tom, proč jsme si vybrali právě tuhle lajnu a proč je pro nás ta pravá.

Rovněž bych měl podotknout, že celý text níže je napsán s tím, že očekáváme, že je COVID zvládnutelný. Situace s COVIDEM se nadále vyvíjí, my se jí pravidelně přizpůsobujeme a nejsme na ni experti. Spoléháme se na rady sítě místních zdravotnických úřadů, takže se nebudu soustředit na to, jak se bezpečně vrátit do práce, ale spíš na to, proč se to vyplatí Riotu během doby, kdy tak můžeme bezpečně učinit – a na lokacích, kde je to možné.

Hry se prezenčně hrají lépe a s jejich vývojem je to stejné

Ať už sedíte na gauči, v počítačové herně, nebo před tisíci křičícími fanoušky, prezenční hraní může přinést zážitek, kterému se online hra nikdy nevyrovná.

Z podobných důvodů se domníváme, že vývoj her je pro nás také lepší v reálném životě. Proto jsme se rozhodli přijmout hybridní model 1-3-1, přičemž pondělky a pátky jsou naše flexibilní dny. Rozhodli jsme se vybrat, které dny by lidé měli být v kanceláři, aby bylo co možná nejsnazší a nejméně bolestivé plánovat porady a spolupracovat napříč týmy, aniž bychom museli hádat, kdo kdy bude v kanceláři.

Rozpumpuje vám krev v žilách, když slyšíte zvuk esa ve VALORANTU? Cítíte nával adrenalinu, když postoupíte na vyšší úroveň ve WoWku? A když dáte gól ve hře FIFA, cítíte se jako profík?

Aby tyto okamžiky fungovaly správně, vyžaduje to stovky a tisíce hodin dohromady se všemi lidmi od techniků přes herní designéry, grafiky a testery po příběhové scenáristy a... mnoha dalšími. Ale když se vám to povede, stojí to za to.

Takové ty věci, jako když získáte zpětnou vazbu tak, že požádáte lidi, aby se podívali na vaši obrazovku, když můžete testovat živě s někým, kdo je vedle vás, a číst řeč těla někoho, koho váš plán příliš nenadchl, to vše je nesmírně cenné a díky prezenčnímu kontaktu je to mnohem užitečnější. Vytvářet týmové prostředí, aby to vše bylo možné, je prezenčně také jednodušší: budovat důvěru a vytvářet bezpečné prostředí, kde mohou všichni mluvit, řešit napětí a nedůvěru, dělat brainstorming naživo atd.

Když si vzpomenu na původ Teamfight Tactics, netuším, jestli bychom vůbec našli tu odvahu rozvinout tenhle nápad, pokud bychom nechodili po kanceláři a neviděli, jak všichni hrají zápasy v Dota Auto Chess. Ta prezenční energie byla pro všechny zúčastněné klíčová: poskytla nám sebedůvěru, abychom přitáhli ty správné lidi, přesměrovali zdroje, prováděli změny a udělali za 6 měsíců hru, která se nakonec stala naší druhou vydanou hrou. Nedokážu si představit, že bychom měli při práci na dálku stejnou setrvačnost. Kdo ví, jestli nás nečekalo nějaké další TFT, které nám uteklo, protože jsme byli odloučení?

Poslední dobou byla práce na dálku oproti prezenční práci hodně diskutované téma. Velká část té debaty se točí kolem myšlenky „produktivity“. A mohli byste se podívat na Riot a pomyslet si, že jsme příkladem firmy, která byla stejně produktivní na dálku jako prezenčně. Byli jsme produktivní v tom smyslu, že jsme odváděli práci a vydávali obsah. Ale Riot nikdy nebude známý jako firma, která z každého člověka vyždímá každou sekundu; vždycky jsme měli obrovskou důvěru v Riotery, že budou zvládat své časové rozvrhy, a jsme hrdí na to, že se vyhýbáme běžným nástrahám našeho oboru, jako je třeba obvyklý crunch.

Jsme produktivnější doma? Možná v případě určitých úkolů, během určitých dnů, na určitých pozicích... Ale naším cílem není být herní firma, která pracuje nejvíc na světě. Naším cílem je být společností, která se ze všech na světě zaměřuje nejvíc na hráče. V Riotu se snažíme najít tu správnou rovnováhu mezi výhodami práce z domova pro ten druh práce, který se nejlépe dělá doma, zatímco podporujeme spolupráci, kterou potřebujeme, abychom uspěli v kreativní organizaci v našem měřítku (přes 3000 zaměstnanců).

Jsem si docela jistý, že jednoho dne některé firmy přijdou na to, jak přenést výhody osobní spolupráce do prostředí, které se zcela odehrává na dálku. Jen prostě nevím kdy. Za rok? Za deset let? My nebudeme ta firma, která se bude soustředit na to, aby na to přišla; tohle není naše forte. Rozhodli jsme se soustředit své inovační kalorie na produkty pro naše hráče, ne na nové způsoby práce z domova. Jakmile na to firmy přijdou, hromadně, a vznikne zážitek, jenž je přívětivý pro kreativitu, buďte si jistí, že nás to bude extrémně zajímat a že budeme ochotní udělat změnu, pokud nám bude dávat smysl.

Jak naše kanceláře podporují naši kulturu

Za ty roky jsem zažil několik různých kanceláří Riotu. První kancelář Riotu byla... díra. Ale tak aspoň že nájem byl nízký, ne? Měl jsem to štěstí, že jsem mohl pomáhat s otevíráním našich dalších poboček, jako je Dublin, Soul a Paříž. A ani tyhle pobočky neměly zrovna krásný začátek. Ale každá z těch kanceláří měla svou vlastní energii a srdeční tep. A pocit, že možné je všechno. Že hned za dalším rohem se utvářel nápad, který mohl všechno změnit.

Rovněž je tady nepopiratelná zábava, na kterou snadno zapomenete, když jste nějakou dobu mimo kancelář. V Riotu se snažíme, aby naše kanceláře reflektovaly naši kulturu a neustále nám připomínaly hráče, kterým sloužíme. Více si o našich pobočkách můžete přečíst zde – jsou všechny jedinečné a velmi, velmi úžasné.

Postupem času jsme reagovali na energii a kulturu Riotu tak, že jsme budovali pracovní prostředí, která tuto energii reflektují. Herny, místo pro nezávislou spolupráci, pro tiché rozjímání. Místnosti, které oslavují naše postavy a světy. Místa, kde se hraní bere vážně.

Když jsou naše kampusy v nejlepší formě, ten pocit je přímo elektrizující. Improvizované herní seance, plánované oslavy, setkání klubů v kampusu... práce může být mnohem víc než jen práce. 

V prosinci jsme oznámili, že jsme koupili úplně první budovu v oblasti Seattlu. Právě teď je ve výstavbě.

Rovněž jsme nedávno v našem kampusu v LA otevřeli dva nové prostory. Jedna budova je tematicky laděná do Legends of Runeterra a druhá do VALORANTU.

Rovněž děláme pokroky při zakládání našich herních vývojářských studií v Asii. Loni jsme oznámili, že rozšíříme vývojářské kapacity v Šanghaji. Už máme Riotery v Hong Kongu a Singapuru, kteří úzce spolupracují s externími partnery v Šanghaji a Tchaj-peji. 

Náš vydavatelský tým v jihovýchodní Asii se rovněž rozšiřuje díky vydavatelským centrům na Filipínách, v Indonésii, Malajsii a Thajsku.

Jde o to, že pokud ve vašem okolí ještě není pobočka Riotu, snad tam brzo bude.

Bienvenido a Barcelona

Věděli jsme, že dostat všechny zpátky do kanceláře bude těžké. Doma jsme si zvykli na určité pohodlí, které bude těžké opustit, a mnozí z nás zapomněli, jak skvělé to může v kancelářích Riotu být. Existovala jen jedna možnost, jak se společně vrátit a jak to udělat správně.

Při důležitých okamžicích svoláme celou firmu prezenčně na jedno místo, abychom se pobavili o budoucím směřování firmy a o strategiích, díky kterým toho dosáhneme. Rovněž uspořádáme jeden či dva úžasné večírky. Máme proto SUPER kreativní název: Globální konference Riotu (GRC).

V případě GRC 2022 jsme věděli, že musí být větší než kdy předtím. Koneckonců poslední GRC se konalo v roce 2016 a většina Rioterů (od té doby je nás víc než dvojnásobek!) nikdy žádné nezažila. Nejenže jsme jako firma větší než kdy dřív, ale věděli jsme, že lidé prahnou po tom, aby vypadli z domova a opět se sešli, aby opět nalezli nějakou míru normálnosti a snad i zažehli jiskru kreativity a inovace, o kterých jsem mluvil výše. 

Jako destinaci pro tuto událost jsme zvolili Barcelonu ve Španělsku, protože měla Rioterům připomenout globální publikum, kterému sloužíme, ukázat Rioterům živoucí herní kulturu, a také proto, že nabízela kapacity, které nám umožnily uspořádat obrovské události, jež by byly bezpečné ohledně COVIDU (a samozřejmě pomáhá, že už tam máme pobočku).

To jsem ani netušil, jak vysoko tým GRC míří. Když jsme tam na začátku března dorazili, tisíce Rioterů, kteří se slétli z celého světa, čekaly čtyři dny úžasného obsahu a oslav. 

Ozvali se nám Rioteři ze všech možných oborů toho, co pro hráče vytváříme. Byly tam velké okázalé prezentace i menší, skromnější. 

Dokonce se k nám na finální párty přidal i Zedd. Věděl jsem, že je hodně dobrý ve VALORANTU, ale jak se ukázalo, je to také neuvěřitelný DJ. I když jsem o všech novinkách a obsahu věděl ještě předtím, než jsem tam dorazil (jako ředitele mě moc úžasných překvapení nečeká), jsem žasl, když jsem to všechno viděl na jednom místě.

Ještě důležitější než ty prezentace a večírky však bylo to, co se stalo mezi těmito událostmi. Rioteři, kteří se osobně neviděli celé roky, se sešli a mohli interagovat v reálném životě. Když jsem procházel halami na události, určitě jsem nad maskami viděl pár slz radosti. A nepochybuju o tom, že tohle pro mě byl jeden z hlavních hnacích motorů těch nejpamětihodnějších částí GRC: Ideadome. Pro tuto riotovskou verzi Shark Tanku jsme dali dohromady tým Rioterů a nechali jsme je popustit uzdu fantazie během dvou dnů brainstormingů. Pak své nápady předvedli vůdcům firmy a měli příležitost prezentovat je před celou firmou, kdy měli šanci, že jeden z vůdců se v reálném čase přihlásí k tomu, že jejich nápad bude sponzorovat. A ano, skutečně budeme tyto nápady do budoucna rozvíjet coby součást naší firemní strategie!

Nedávno jsme v celém Riotu dělali anketu o tom, co si Rioteři o naší firmě myslí. Rozdíly mezi těmi, kteří se zúčastnili GRC prezenčně, těmi, kteří akci sledovali online, a těmi, kteří si ten obsah nechali úplně ujít, byl značný:

Před Barcelonou jsme si věřili, že návrat k prezenční spolupráci je správnou volbou. GRC nás na 200 % ujistilo, že to rozhodnutí bylo správné.

Přivítání (zpět) Marca coby prezidenta her

Když jsem se kdysi dávno přidal k Riotu, pracovali jsem pro vydavatele LoL v Evropě. Když jsem poprvé spatřil demo hry, bylo dost nevybroušené, ale Riot mě přitahoval díky týmovému zápalu a vedení jeho zakladatelů Brandona a Marca.

Během těch let bylo konzistentní zapojení zakladatelů – i poté, co prodali většinové vlastnictví Tencentu – jednou z těch věcí, které mi dodávaly jistotu, že v rámci naší mise usilujeme o ty správné cíle. I poté, co jsem převzal otěže coby výkonný ředitel, tu Brandon a Marc vždy byli, aby se vyjádřili k našemu směřování, poskytli nedocenitelnou zpětnou vazbu ohledně klíčových rozhodnutí a dokonce vedli některé vlastní významné projekty od začátku do konce. Ke konci minulého roku jsem přišel za Marcem kvůli návratu ke každodenní práci v rámci naší nové struktury operačních pilířů z pozice prezidenta her, a v únoru jsme světu oznámili jeho novou roli.

Jako každý, kdo byl součástí firmy vedené zakladateli, ví, kromě toho, že jsou to inspirativní postavy, hrají zakladatelé speciální roli v praktickém rozhodování firem, ale jsou to také duchovní vůdci firemní kultury. Během celého svého působení v Riotu jsem byl Marcovi vděčný za vedení, ale bylo úžasné mít ho posledních několik měsíců jako partnera při řízení budoucnosti her.

Marc i Brandon se zúčastnili GRC. Brandon zahájil konferenci připomínkou o hráčích a o odvaze, která je zapotřebí ke zvládání dlouhodobých rizik, když mají výsledky prospívat hráčům.

Pak nám Marc na závěr řekl několik moudrých slov o této další fázi naší cesty v přednášce, kterou nazval „Začátek naší sezóny“.

Výsledky odchodů z fronty a plány do budoucna

Víme, že z našeho rozhodnutí 1-3-1 nebude mít radost každý. A to je v pořádku. Někteří lidé budou vždy preferovat pracovní prostředí na dálku, zatímco jiní budou chtít zcela prezenční prostředí. Chceme, aby Riot byl to správné místo pro ty, kteří preferují hybridní zážitek.

V mém posledním článku z ledna jsem mluvil o odchodech z fronty a asi 142 Rioterů (z nějakých 3700 to nejsou ani 4 %) se pro odchod nakonec rozhodlo. Je to asi stejný úbytek, který obvykle vidíme po rozdání bonusů. Z těch, kteří odešli z fronty, 45 jako součást důvodu k odchodu uvedlo hybridní práci, ale jen 13 z nich prohlásilo, že potřebují možnost pracovat zcela na dálku, zatímco zbývajících 28 by možná zůstalo, pokud bychom měli lokaci, která by jim vyhovovala. S tím, jak expandujeme do nových lokací, doufám, že se tito Rioteři vrátí.

Skutečnost, že existují možnosti, znamená, že lidé mohou do budoucna dělat rozhodnutí, která jsou pro ně nejlepší, což je upřímně velký krok vpřed pro budoucnost práce obecně. Nevím, jak bude Riot vypadat za pět či deset let. Vím ale, že prezenční spolupráce dokáže člověka neskutečně nabít. Cítil jsem to na GRC a vím, že to cítili i další Rioteři. Už jsme začali vídat nadšené reakce na znovuotevření kampusu v naší centrále a já už se nemůžu dočkat, až uvidím ty nové kreativní inovace, které dokážeme přinést hráčům díky té nové energii, kterou najdeme, když spolupracujeme prezenčně.